Tipy na vánoční dárky pro ty, co chtějí v životě víc místa a míň stresu

30.11.2018

Čím víc se blíží Vánoce, tím víc se skloňuje jedno slovo. Není to „pokoj“, „svátek“, ani „dárky“. Je to stres. Až mi sem tam připadá, že jsme si ho zařadili mezi svý oblíbený vánoční tradice a nechceme se ho vzdát.

Ve svým okolí občas slýchávám větu „Vánoce by měli zrušit.“ Dotyční se odvolávají na spoustu práce s úklidem, pečením, sháněním dárků, přípravou pohoštění pro rodinu... Moje milá Markét mě tuhle upozornila na skvělej rozhovor v pořadu Radia Wave Diagnóza F, kterej se věnuje duševnímu zdraví. V něm párovej terapeut Honza Vojtko mluví o hledání štěstí: „Existují tři pilíře, na kterých stojí štěstí. Jeden pilíř je vědomí toho, kdo jsem. To je to klasické sebeuvědomění, vím, jaké mám v sobě stíny, ale i to, že umím dělat spoustu dobrých věcí. (...) Pak je druhý pilíř, a to je vědomí toho, co mám ve svém životě. A nejenom to, že mám nějaké hmotné statky, ale taky že mám hodné lidi kolem sebe, zdravou rodinu, atd. (...) A pak je třetí pilíř, a to je vědomí toho, co mohu. Že když jsem nespokojený v práci, tak můžu odejít, že když jsem nespokojený s člověkem, s kterým žiju, tak s ním být nemusím.“

Jakkoli se vám teď chce nesouhlasit, zkuste to na chvilku potlačit a představit si, že možnost volby skutečně máte. Že se to nepodělá, když neuklidíte, když si cukroví koupíte nebo napečete jen vanilkový rohlíčky, že vaši blízcí neobdrží každej patnáct dárků, ale jen pět, že se místo předhánění v tom, jak jste dobří kuchaři, domluvíte s ostatníma členama rodiny, aby každej na společný setkání přinesl něco. Zkuste si představit, že mezi stresem, kterej si každoročně navozujete, a touhle light verzí vánočních příprav stojíte jenom vy sami a jste to právě vy, kdo určuje, jak náročnej tenhle advent bude. Mimochodem věta Vánoce by měli zrušit! je sama o sobě dost bizarní. Kdo by to jako měl udělat? Výbor na rušení svátků? Zrušit Vánoce si přece můžem podle libosti sami. 

Ještě než začnete brblat, že bez vycíděnýho obýváku a patnácti druhů cukroví (který stejně všichni tajně tlačí jen do doby, kdy se to nesmí, a pak skončí v mrazáku) by to nebylo ono, že se to musí udělat a že to je tradice, pojďme se mrknout, co pro nás Vánoce vlastně znamenají. Pro mě je to magická doba, kdy se čas zjemní a i zarytí racionalisti začnou mluvit o důležitosti setkávání a o klidu. Je to čas tradic. Avšak tradice máme každej jiný (a často si vytváříme nový). Opakujem je ale proto, abysme byli spolu. Pro mě je mnohem důležitější upíct jeden druh šišatejch postiženejch perníčků společně, než naservírovat podnos perfektních cukrářskejch výrobků (a pak do všech hučet, aby si konečně vzali). A společný pečení jedný dávky šišounů není stres, je to zábava a vytváření vzpomínek.

Zabalit lásku do dárkovýho papíru

Hodně dlouho jsem žila v pocitu, že předáním toho pravýho dárku vyjádřím míru lásky. Vyžívala jsem se v hledání perfektních věcí pro danýho člověka, snažila jsem se předat alespoň stejnej počet dárků jako předchozí rok a předháněla jsem sama sebe v pinterestovým balení. Na vysoký škole jsem jeden semestr dostala pár tisíc stipendium (stalo se to víceméně úplnou náhodou a víckrát se to neopakovalo) a celý jsem ho utratila za dárky pro svou rodinu a kamarády. Takhle z dálky to možná vypadá jako štědrej přístup. Dneska mi to ale přijde trochu nemocný. Měla jsem to radši propít jako každej normální student. (Pro ty, co mě osobně neznají: přečtěte prosím předchozí větu v sakrastickým tónu. Nejlíp nahlas.)

Jenomže mezi kvalitou dárků a jejich množstvím a mírou lásky, kterou k obdarovanýmu pociťujeme, není přímá úměra. Jsou lidi, kteří nemaj gen na hledání těch správnejch dárků, každej rok od nich dostanete nějakou kravinu, ale neznamená to, že vás maj rádi o to míň. A pak jsou lidi, kteří si dárkama vykupujou svědomí a nebo si nakupujou přízeň. Nebo si představte situaci, kdy se pod jiskřícím vánočním stromečkem kupí hora ukázkovejch dárků, zatímco se jejich předavači celej Štědrej den a před tím celej rok hádali jako koně a nedokázali si v běžným životě vzájemně pomoct.

Dávání dárků se proměnilo na úkol, kterej je potřeba odškrtnout. A nejvíc nás vytáčí lidi, kteří nic nepotřebujou nebo nechtěj. Proto se vrháme do nakupování kravin, jen abysme si splnili společenskou povinnost. Překvapuje mě, kolik na mě vyskakuje reklam s titulkem Dárek pro vašeho minimalistu. Je jasný, že když na Facebooku lajkuju stránky týkající se minimalismu, bude na mě cílit podobná reklama. Ale nepřijde mi, že nad touhle kampaní někdo doopravdy přemejšlel. Opravdovej minimalista přece žádný dárky nepotřebuje.

A tak se obloukem vracím k tomu, co jsem popsala na začátku. Máme možnost volby. I o Vánocích. Se svou rodinou se můžete domluvit, že si žádný dárky dávat nebudete a místo toho si víc užijete vlastní tradice. Tím si totiž vyjádříte vzájemný pocity mnohem líp. S dospělejma členama rodiny je tohle snadný zařídit. Představte si, že byste z vánočních nákupů měli škrtnout všechny dospělý příbuzný. Kolik by to bylo ušetřenejch peněz, času a energie? U dětí je zas dobrý kouknout na kvalitu dárku, ne na množství. Je super mít pod stromečkem kupu balíčků, ale pro samotnej adrenalin z trhání balicího papíru se vytrácí radost z toho, co je v krabici. Už jsem někde uváděla statistiku o tom, že britský děti mají doma v průměru 238 hraček (!!!), ala denně si hrajou jenom s 12. V Česku to bude dost podobný.

Pokud ale přece jenom potřebujete něco vidět pod stromečkem a nebo si dovedete představit minimalistickou variantu, ale potřebujete nějakej čas, než se tam dopracujete, mám pro vás pár tipů na vánoční dárky, který nezaberou místo v bytě, ale umí vyrobit zážitky nebo dobrej pocit.

Místo vymetání účtu si radši dejte svařák. A sledujte Terku na Instagramu.

Mír a pokoj všemu lidu dobré vůle, kterej to dočet až sem!

> Jídlo! Každej, kdo rád vaří a kdo rád jí, by se měl mrknout na stránku cook2help.com, kde si vyberete jeden ze super gastrodárků. Část z peněz pak putuje Lékařům bez hranic, kteří dělají neuvěřitelnou práci.

> Investujte do zážitků. Nejde o to koupit dovolenou za 60 tisíc, ale dělat si to hezký průběžně. Vyberte si svý oblíbený divadlo, kino, galerii, sport a kupte permanentku. Jak jinak se totiž donutíte chodit pravidelně za kulturou, jak si to už dlouho slibujete?

> Darujte novou schopnost. Pošlete svý milý (a s nima třeba i sebe) na zajímavej kurz. Vyberte si jednorázovej balíček třeba na Naučme se nebo jim dokažte, že třeba naučit se kreslit zvládne úplně každej, že jsme jen měli zlý učitele.

> A nebo jim věnujte dlouhodobej kurz. Sní vaše máma o cestě do Paříže a o čerstvejch croissantech k snídani? Naučte ji si je objednat třeba kurzem francouzštiny pro začátečníky. Protože kdo řek, že se jazyky musíme učit jen podle těch nejpoužívanějších v e-shopech? Učit se jazyk jen tak z plezíru, to je teprve hobby! A nebo se vrhněte na překračování komfortní zóny a vyzkoušejte si kurz improvizace. Ten letos navštěvuju já a je to super! Nejen na pódiu, ale hlavně pro běžnej život, takže doporučuju všema deseti. A pokud se někdo z vašeho okolí zajímá o zkoumání vlastního nitra a ví, že jóga není jenom dobrá sestavička na protažení, pošlete ho na kurz tradiční jógy, kterej mění životy. Fakt!

> Vyberte si zajímavej projekt třeba na Hithitu a podpořte někoho, kdo má plán. Nejenomže pomůžete na svět zajímavý věci, ale taky dostanete odměnu.

> Pošlete svý milý knihomoly do knižního ráje a věnujte jim vstupenky k nám na Svět knihy. Třeba se tam potkají se svým oblíbeným spisovatelem.

> Vyměňte všechny secret Santy a malý balíčky pro kamarádky za pohled, na kterým se vyznáte. Doporučuju třeba zbrusu novej e-shop naší Terez s úžasnejma ilustracema a originálníma vzkazama.

> Jestli toužíte po měkkým dárku, tak napište Míše o trička nádech-výdech. Jsou vyrobený v Česku a část ceny jde na dvě charity - jedna souvisí s prvním nádechem v lidským životě a druhá s posledním výdechem. Já už mám dvě.

> Věnujte dárky taky těm, kteří nemají stejný štěstí jako vy nebo já. Příležitostí je hodně. Vybrat si můžete třeba tady, tady nebo tady.

> Najděte si zajímavej koncert, restauraci, prohlídku a vydejte se společně na malej výlet. Naplánujte si prostě krásnej společnej den nebo večer. Ale napevno!

> A nebo si připravte něco přesně na míru svejm milejm. Vezměte babičku do kraje jejího mládí, proveďte tátu po vlastní trase Pražský pivní zoo, věnujte svýmu sourozenci jedno odpoledne učením činnosti, kterou víte, že vám tajně závidí, dopřejte dětem pravidelnej čas, kdy bude vypnutá televize i telefony a budete společně třeba něco tvořit nebo si povídat.

> Zaplaťte svýmu milýmu roční členství na nějaký specializovaný sociální síti nebo stránce (například pro sportovce nebo na Skillshare) nebo v appce. Tak třeba Headspace vás naučí meditovat, ale sám od sebe si ji člověk jen tak nezaplatí.

> A když jsme u tý meditace, kurz Mindfulness by měl absolvovat každej. A obzvlášť ten, kdo nemá na nic čas. 


👉 Ještě máte chvilku? Přečtěte si taky...
Jak zatočit s obětí
Zuby nehty perfektní

🔦 Sledujte víc na Instagramu.